otřinúti sě, -nu, -ne pf.; k otřinúti
ot čeho [břehu] odrazit se, odstrčit svou loď: a vstúpiv [Ježíš] v jednu lodí…, prosi jeho [Šimona], aby sě otrzinul malečko ot břěha BiblDrážď L 5,3 (~Ol, jej odstrčil EvPraž, odtrhl ~Klem, odtáhl ~Beneš, odvezl ~Ol, BiblPraž, pod. ~Lit, otvedl ~Pad, přistúpil EvSeit, ~Víd) a terra reducere; i otrzynu se [Apollonius] ot břeha s velikým smutkem ApolT 324a (otstrčichu se ~Baw, odtrhne se ~P). – Srov. přiřinúti sě